Tak jako se vyvíjí všechny oblasti našeho života, vyvíjí se i móda. Někdo má rád oblečení a módu a chodí podle toho oblečený. Někomu slovo móda nic neříká, a má raději pohodlné oblečení, které mu dobře padne, nikde netlačí a je to tak v pořádku. Každý máme na módu svůj názor, ovšem i přesto by se každý měl oblékat úměrně situaci či události, na kterou se chystá.
Dříve bylo nemyslitelné jít mezi lidi v děrovaných kalhotách nebo průhledném tričku. Hranice se posouvají, ale je to dobře? Je opravdu v pořádku, že někteří si pletou pláž s náměstím? Nějaká hranice by určitě být měla, a je jen na nás, zda chceme, aby si na nás ostatní ukazovali, že chodce po městě někdy doslova s holým zadkem. Oblečení nebylo vymyšleno jen tak. Doba došla tak daleko, že někteří jsou schopní jít do divadla v teniskách a džínách. Ano, styl oblečení má každý jiný a vkus také, ale je dobré najít nějakou rovnováhu mezi tím vším.
To, že si do divadla vezmeme průhlednou halenku bez podprsenky nevypovídá o tom, že jsme rebelové a jdeme proti všemu. Vypovídá to jen o tom, že jsme naprosto ztratili soudnost a toužíme po pozornosti, a možná po obdivu. Takové chování je ale v řadě jiných země považováno za buranství, a stejně tomu bylo donedávna i tady. I móda může být vkusná, a třeba i odvážná, ale vždycky se dá vybrat oblečení tak, aby bylo vhodné pro danou situaci. Nechoďme oblečení jako maškary do zelí, a respektujme se navzájem. Respekt k druhým totiž projevujeme právě i oblečením. Pokud nechceme, aby nás někdo soudil, nedávejme mu k tomu důvody. Vhodně zvoleným oblečením totiž dáváte najevo, co si o ostatních myslíte, případně jak si vážíte jich samotných a jejich práce. Naše oblečení není jen o tom, co si myslíme my. Oblečení vytváří celek společnosti, a pokud společnost chodí oblékaná nepřiměřeně, něco to o ní vypovídá. Nebuďme za burany.